Kanoistika Chomutov

Hledá se dárce

Úvod autora: Tento příběh možná nezapadá do koncepce měsíčníku tak, jak jsem ji původně nastavil. Proto se omlouvám všem případným kritikům a děkuju  všem čtenářům za shovívavost. V případě kladné odezvy děkuju za sounáležitost. 

 

 

                                                                  Hledá se dárce

                 Kdo by neměl rád příběhy s dobrým koncem, obzvláště příběhy, které napsal sám život, příběhy pravdivé a nesmyšlené. Příběh, který chci vyprávět, bohužel na svůj happy end ještě čeká.

                 Byl jednou jeden mladý kluk, pojmenujme ho třeba Honza, je to krásné české jméno, ne? Honza byl od dětství jako jedináček veden a motivován svými rodiči k čestnosti a vůbec těm nejkrásnějším lidským ctnostem, které by člověka mohly napadnout. Dotáhl to na svůj věk dost daleko, vystudoval veterinu, našel si skvělou přítelkyni, aktivně sportoval, dva roky po studiích si založil soukromou ordinaci a plánoval si dál…  A kdo z nás by mu to nepřál? Příběh mladého, aktivního, pracovitého a úspěšného člověka, kterých na tomhle světě není a nebude nikdy dost.

                 Jenže jak už to v životě chodí a jak už to věděli naši moudří předkové, v životě není nikdy nic jisté. A tak vymysleli výstižné přísloví: „ Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech“. A mezi ty lidi, bohužel, patří i náš Honza.

                  Že něco není s jeho zdravím v pořádku, mu docházelo pomalu, ale stále si nechtěl připustit, že by to mohlo být vážné. Stále se snažil pracovat naplno a sport, sport přece nemohl opustit, když ho celý život tak miloval. Půl roku bojoval s únavou, půl roku si namlouval, že je jen unavený a snažil se to nedat svému okolí najevo. Pak to přišlo rychle jako blesk z čistého nebe. Po přechozené viróze přišly trvalé problémy, bolesti v zádech, trvalý kašel, najednou měl záněty v celém těle, až se nakonec nedokázal ráno postavit na vlastní nohy. Musel absolvovat kompletní vyšetření, už nebylo na co se vymlouvat. Po mmoha testech a vyšetřeních přišla krutá diagnóza - leukemie. Když mu to doktoři sdělovali, nemohl tomu uvěřit, není to jen krutý omyl?

                  Začal přemýšlet, kde udělal chybu a čím se provinil. Měl špatnou životosprávu nebo je snad jiný důvod? Doktoři mu znovu odpověděli: “Není to vaše vina, je to prostě náhoda, nemoc mohou dostat i lidé s výbornou životosprávou…“. Vaše jediná šance je sehnat vhodného dárce kostní dřeně.

                  Mám rád příběhy, ale mám rád především příběhy s dobrým koncem a koneckonců mám rád své přátele. „Svého“ dárce zatím Honza nemá. Řada přátel, ale i jiných lidí se už do registru přihlásila. Snažíme se získat co nejvíce těch, kteří jsou ochotni do registru vstoupit. Transplantace se chystá asi za 2,5 měsíce, do té doby je potřeba, aby v registru bylo co nejvíce lidí, aby bylo z čeho vybírat. Každý, kdo se do registru dárců přihlásí, je nesmírně cenný. I kdyby ne pro Honzu, tak pro někoho jiného. Vyzývám všechny dobré lidi, aby pomohli…

P.Tomášek

                 A jak se můžeš stát dárcem?

Transplantace kostní dřeně

www.kostnidren.cz

Kostní dřeň: Nadace pro transplantace kostní dřeně (NTKD) a Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD).